Peter Parker (Spider-man)

6. června 2016 v 18:17 | Pellow




Hráč: Gree
FC: Tom Holland

Jméno: Benjamin Peter Parker
Věk: 15 let
Přezdívka: Spider-man, Spidey
Příslušnost: Neutrál
Bydliště: Byt v Queensu, NY patřící tetičce May
Vztah: Nezadaný


Znáte to, jste "uhrovatej" šprt a jdete zase jednou do nějaký vědecký laboratoře na exkurzi mutagenních paprsků. Když v tom vás něco kousne do krku, udělá se vám špatně a jste zase jednou terčem "hloupejch" vtípků za to, že se válíte po zemi. No jo, ale když se druhého dne probudíte, zjistíte, že s vámi není něco v pořádku! Tak například už nepotřebujete brejle, obvod svalů je taky trochu větší, a hlavně můžete lézt po stropě, skákat desítky metrů do vzduchu... . No řekněte, není právě tohle sen každého outsidera?

Benjamin Peter Parker je jednoduše destilací všech hrdinů, kteří přišli před ním a přijdou i po něm. Protože jím to nezačíná a rozhodně ani nekončí. Je svým způsobem prvním hrdinou, který je velmi mladý - vždydť ještě nemá ani řidičák, stále svobodný - neboť politické a jiné zájmy jdou stoprocentně mimo něj, nespolehlivý - kdy že to má teta May narozeniny? A my máme úkol z algebry?, mající potíže se svým dvojím životem i neúplnou rodinou. Jo, ono je před svou tetičkou fakt těžký udržet, že ten oblek, co si nutně potřebuje vyprat, není jen kostým na Halloween ale jeho pubertální pokus o svou vlastní uniformu maskující Peterův vzhled. Svým okolím tak tím pádem může být považován za naprostého idiota a nemohlo v jednom, které ještě není obeznámeno s životem dospělých. Není. Je mu jenom patnáct.

Svým strýcem byl vždy motivován k tomu, aby využil svých veškerých pravomocí a možností ve prospěch lidí, kteří nemají jiné východisko ve snaze o nastolení většího dobra. Peter je jako každý člověk schopen napáchat prosté chyby a špatná rozhodnutí, což však nemění nic na faktu, že se jako celek dá považovat za druhého Steva Rogerse, který se vždy snaží udělat správnou věc, a jít tak tou nejoptimálnější cestou. Tenhle mladík má velkou odvahu. Nebo je jednoduše blbec, co si ještě nestačil spočítat následky plynoucí z dosavadních rozhodnutí. I když býval Peter pouhý vědátor, společenský looser a smolař, vždy si pokusil zjednat svůj život podle vlastních podmínek. Nikdy nebyl ovcí systému, vždy měl na vybranou a vždy si vybral. Jako člověk má též velmi dobré srdce. Vždy soucítil s lidmi, kteří bojovali za správnou věc a to jak jako hrdinové, tak prostí občané. Velmi si zakládá na svých mravních i osobních zásadách, a proto může zápasit s démony, hospodářskou krizí, nebo etikou, ale nikdy neustoupí, neboť to nemá v povaze.

Jeho hlavním znakem a vlastností je především jeho vlastní odpovědnost, neboť v jeho životě hraje klíčovou roli. Právě Peterův smysl pro zodpovědnost je tou hnací silou, která je zdrojem toho, proč dělá to, co vlastně dělá. Někdy může nenávidět sebe sama jako Spider-Mana, někdy se jím naopak může přát být, ale vždy se na soumraku každého dne porozhlídne kolem sebe a dojde k závěru, že jednoduše nemůže odejít. Není to možné, neboť cítí zodpovědnost za všechny kolem sebe a nechce, aby někdo trpěl kvůli tomu, že nechtěl jednat, jak tomu bylo v minulosti, což zapříčinilo strýčkovu smrt.

Výška 172 centrimetrů - tajně doufá, že jednou doroste-, které podtrhává absence výraznějšího svalstva, díky kterému by působil ramenatěji a více jako model než jako ten vytáhlej kluk od vedle. Ne, že by žádné neměl, přeci jenom pořád někde běhá, něco zvedá, někde lítá - a to doslova - ale ukázkový pekáč buchet místo břicha po něm nikdo nemůže chtít. Pravda, dřív hekal ve chvílích, kdy po něm někdo žádal, aby v rukách udržel činku, dneska? Udrží nad hlavou čtyřicetinásobek své vlastní váhy. Tmavé vlasy krátce sestřižené, což nikdy nevydrží a povětšinou se stane, že mu přeci jenom nějaký ten pramínek vleze do očí. Tvář reprezentují sytě hnědé oči čokoládového odstínu, ve kterých častokrát lze zahlédnout jiskřičky veselí, jistého druhu klučičího uličnictví i nadšení pro vědu, stejně jako podtón vlastního vnitřního smutku a dávky zoufalství. Častokrát je lemují kruhy fialového odstínu od nedostatku spánku a vyčerpání, když se ze svých tajných misí - o kterých se tetička May za žádných okolností nesmí dozvědět - vrací oknem pozdě za noci, aby si při svém příchodu vzpomněl na zameškané učivo. Jo, děs.

Co říci k jeho charakteristickým rysům v podobě oblékání? Obyčejné tričko, jen sem tam vyšperkované jakýmsi vědátorským potiskem či odkazem na oblíbeného superhrdinu nebo v jiném případě i s chytrým nerdským odkazem na matematické vzorce prostřednictvím různých vtipných obrázků, přes to košile - pěkně pomačkaná, neboť žehlička světlo světa často nespatří - se špatně ohnutým límcem, rifle a kecky se zašmodrchanýma nebo rozvázanýma tkaničkama. Špinavé až běda, jak je všude tahá, přesto kvalitní a nezničitelné. Tetování? Žádná. A co se jizev týče? Několik drobných jizviček krášlí klouby na hřbetu pravačky, jak se jednou porval a prorazil ruku sklem. Ale jinak? Asi... těžko. Je to koneckonců hodnej kluk. Dres, který tohoto hrdinu vždy definoval - tedy později, až se ho ujme Tony Stark, obsahoval modro-červený odstín, symbol pavoukovce a pavučinové popruhy v podpaží.

Hledáte-li v našem hrdinovi postavu hodnou slávy a bohatství, o které se příběhy budou psát samy a vyprávět ještě celá staletí po jeho smrti, pak vězte, že tento příběh nemá ani takový začátek natož konec. Peter - neboť Benjamin zní moc maminkovsky - je dokonalým příkladem obyčejného člověka bez zvláštních znaků, výhod či jakýchkoliv dovedností, jež jsou předmětem bestsellerů či jakýchkoliv fantazií středoškolaček. Dobře, až na tu superhrdinskou část se Spidermanem. A faktem, že je vědátor a génius v jednom. Nerd. Geek. A nadšenec pro jakoukoliv vědu. Ale jinak je zcela normální. Na první, druhý stejně jako stý pohled naprosto obyčejný kluk, jenž se snaží ušetřit pár dolarů z mizerného kapesného, neboť renta či jakákoliv výhra? Ta jeho rodinu v nejbližších letech jistě nečeká. Už jen pro fakt, že nikdo z nich vůbec nesází. Vařit neumí - s omluvou se dokonce přizná i ke spálení vody v konvici, přesto se mu nedá upřít snaha nevykašlat se na všechno a zahodit trpělivost, ačkoliv často otlučenou k nepoznání, za hlavu.

S nedostatkem času se pojí i jistá absence pořádkumilství. Ponožky válející se všude po zemi, leckdy jejich umístění dokáže vehnat otázku i do Peterových očí, když zmateně hledí na válející se čistotný svazek v nitru záchoda. Špinavým nádobím překupující stůl proložený mnohými vynálezy - dle slov tety May "starými krámy" -, za odkládací plochu - ze zásady zaplněnou něčím odpadnuvším - považuje jakékoliv místo vhodné či nevhodné, lednička věčně vyrabovaná - nebo plná právě již zmíněným nádobím nebo dokonce tričkem, které se do ní dostalo za velmi prazvláštních okolností. Knihy hromadící se v neuspořádaných komíncích, co již brzy padnou na zvětšující se hromadu bordelu všude po zemi. Plná miska složenek dávno po splatnosti, což uprostřed večera oznámí zablikání světel a následný výpadek proudu, jak je společnost odstřihla, stejně jako vrzající trubky, ve kterých bublá, rachotí a nejspíš poskytují i příbytek partě hlodavců. Samotná voda častokrát trpí na nedostatečný průtok či naprosté vypnutí, což vynáší nespokojené brblání a paniku v hnědých kukadlech mladého školáka, jež opět zaspal neboť kvalitní budík si nekoupí a tetička to s ním pomalu ale jistě vzdává. I přes veškerou svou lásku k němu. Další kapitola v jeho životě - dochvilnost. Která... neexistuje. Všude, kam přijde, jde pozdě, stejně jako je časté zapomínání nejen maličkostí ale i důležitých životních detailů.

Ačkoliv to může stát mnoho úsilí a životní energie, kterou by raději vyplýtval na cokoliv jiného - například čtení komixů, které miluje, ale nemůže si dovolit, podává pomocnou ruku každému, kdo ji potřebuje. Nabídne gesto přátelství stejně jako střechu nad hlavou v jejich malém bytě o třech pokojích, ještě menším kuchyňském koutu a pidi koupelnou, ve které každé ráno nastávají problémy s nedostatkem prostoru. Naopak, Peter se dokáže usmívat, dokonce i smát a veselit se jako každý jiný jedinec v jeho okolí. Dělat vtípky, utahovat si sám ze sebe či cokoliv jiného.

Mezi jeho kvality patří loajalita a slepá věrnost, jež je často srovnávana s tou psí. Pokud se zamiluje - či jen zakouká, bývá to celým srdcem a pro dotyčnou je schopen snést modré z nebe, obětovat se a zajistit ji blahobyt i na svůj vlastní úkor. V tomto ohledu je hodně trouba, díky čemuž si z něj teta May utahuje. Problém však nastává už ve chvíli, kdy se k nějaké dívce jaksi dostane. Panika, nejistota, nervózní jednání, neboť flirtování není nijak schopen a vůbec ho neovádá. Navíc, která holka letí na životního ztroskotance?

Spider-Man má schopnosti přiměřené svému pavoučímu "původu". Díky kousnutí radioaktivním pavoukem se mu do krve dostalo mnoho komplexních mutagenních enzymů, které v jeho těle okamžitě vyvolaly četné změny. Tato mutace Peterovi poskytla nadlidskou sílu, kdy je schopen uzvednout čtyřicetinásobek své váhy, rychlost, možnost šplhání po stěnách, odolnější tělo a mnoho jiných vlastností. Skrze své vědecké a technické nadání si dokázal vyrobit vlastní zařízení na produkování pavučiny. I když má Spider-Man mnoho úžasných schopností, tou nejbrilantnější je jeho "pavoučí smysl", který plní pozici jakého si štítu na jeho zadní straně těla. Dá se považovat za jakýsi šestý smysl, který jej upozorní na hrozící nebezpečí. I když nemůže díky tomuto smyslu určit pravou povahu hrozby, dokáže rozpoznat to, jakým směrem přichází. Je však jasné, že se tento smysl projevuje úměrně přicházející hrozbě. Někdy může mít podobu jakého si slabého šepotu někde uvnitř Peterovi hlavy, jindy je to "silný zvon", který ho svou intenzitou dokáže i oslepit. Funguje jednoduše jako druhý pár očí. Až na to, že občas nevidí to, co by vidět měl.

Mladý muž - dobře, spíše puberťák - jménem Benjamin Peter Parker se narodil jako prvorozený syn agenta CIA Richarda Parkera a matce Mary. Ti byli zabiti, když byl Peter ještě malý chlapec, a proto se po smrti rodičů uchýlil ke svému strýčkovi Benovi a tetě May, kteří bydleli ve vlastním bytě v Queens, New Yorku.

Již od mala byl velmi bystré a inteligentní dítě, díky čemuž dosahoval takových studijních úspěchů, o kterých by se mohlo jeho spolužákům pouze zdát. Kvůli svému nadání byl odjakživa stavěn do role nebetyčného šprta, se kterým se nikdo neměl zájem jakkoliv zaplést. Jeho dětství tak nevypadalo jako dětství obyčejného chlapce, neboť raději studoval místo toho, aby si pohrával s dětmi jeho věku někde venku. Nebylo tedy divu, že se mu povedlo přeskočit ročník na základce a rovnou se v necelých patnácti letech vydat výš. Když docházel na místní střední školu, navštívil společně se školní exkurzí vědeckou výstavu radiologie. Tohle je ten den D. Nebo den P, pokud ho chcete označit pavoukoidně. Nebo den S, pokud se máme držet budoucího názvu Spiderman. Právě zde jej kousl geneticky modifikovaný pavouk, kterému se záhadným, a nejspíš velmi inteligentním způsobem povedlo utéct ze zabezpečeného terária. A jehož kousnutí mu nejspíš navždy změnilo život. Jo, a taky udělilo ohromné schopnosti.

Tehdy ho ani na okamžik nenapadlo, kam by až takové obyčejné kousnutí mohlo vést a jaký sled událostí by mohlo spustit. Za účelem otestování svých nových schopností a za snahou vydělat nějaké peníze, se Peter rozhodl účastnit bojového zápasu proti Crusher Hoganovi v jakési téměř pouliční bitce, kterého nakonec dokázal s neobyčejnou lehkostí porazit, a upnout tak na sebe pozornost veškerých médií. Možná i díky tomu příšernýmu kostýmu, který si oblékl. Když si došel pro výherní částku, chamtivým bookmakerem mu nebylo nijak zvlášť dopřáno, neboť dostal pouze směšný žold a odešel. Při odchodu z budovy a cestě domů narazil na prchajícího muže, který pravděpodobně někoho okradl a běžel Peterovým směrem. I když uháněl kolem něj a Peter sám měl schopnosti k jeho zastavení, neúčinil tak, neboť se domníval, že to nebyl jeho problém.

O něco málo později, kdy na New York padla hluboká noc a on dorazil domů, mu bylo strážníkem, který se zde právě nacházel řečeno, že byl jeho strýček zavražděn někým, kdo se pokusil vloupat do jejich bytu. V ten moment zaslechl hluboký pláč své tety May a uvědomil si, že mohl být doma a zabránit strýčkově smrti.

Když přešel jeho smutek ve vztek, zaslechl zmínku o zdejším skladu, kam se pod tlakem, plný zármutku a hněvu vydal, aby tak pomstil strýčkovu smrt. V ten moment jednal horkokrevně, aniž by si uvědomil budoucí důsledky svého jednání. Právě v onen okamžik zaslíbil neznámému muži satisfakci, avšak netušil, že ten největší šok na něj teprve čeká. Vzal na sebe svůj zápasnický dres a šel po vrahovi na vlastní pěst. Po příchodu do skladu okamžitě na muže narazil a s lehkostí jej porazil, což však nic neznamenalo, neboť se ukázalo, že je onen muž tím zlodějem, kterého mohl před pár hodinami zastavit na ulici. Po jeho vypořádání s ním, tak přišla další doba truchlení, kdy si vzpomněl a věděl, že došlo na strýcova slova, která značila, že s velkou mocí, přichází i velká zodpovědnost.

Nyní se snaží zapomenout na chybu, kterou napáchal a kterou snad ještě větším pochybením zkusil pomstít. Dál bojuje se zločinem, objevuje se v médiích a předstírá před tetou, že žádný alternativní život nemá a pokud se na jeho těle projeví modřiny? Můžou za to kluci ze školy a ne fakt, že se málem přizabil o Brooklynský most.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.