Skye Fox (Foxová)

3. června 2016 v 21:28 | Pellow




Hráč: Gree
FC: Kate Beckett

Jméno: Skye Fox
Věk: 28 let
Přezdívka: Foxová - plnohodnotné vyjádření celé její osoby
Příslušnost: Čerstvý agent S.H.I.E.L.D.u, bývalý detektiv u MPD
Bydliště: Malý střešní byt v centru Washingtonu
Vztah: Nezadaná


Detektiv. Holka. Feťák. Závislák. Ta divná. Foxová. Jen pár označení, kterými je počastovaná Skye Fox, detektiv MPD. Věk 27 let, hnědé vlasy se zrzavým proužkem pod hromadou kadeří, drobná liška vytetovaná za uchem, oříškové zbarvení oíi, co ladí do karamelového odstínu s nádechem zlata v ten správný okamžik. Nebo za příznivého světla, samozřejmě. Na rtech? Obvykle mírné špulení či typické kousání spodního rtu, když se snaží rozlousknout případ a najít pravého pachatele - a ne toho, na kterého ihned padne vina. Pravda, možná ve valné případě se jedná o zahradníka, komorníka nebo manželku, ale v těch dalších? Může to být i váš soused. Jo, občas se to stává a Skye je odhodlaná poslat za mříže každého parchanta, který si myslí, že je v pořádku porušovat zákon. Výška - 171 centimetrů. Váha? Ale no tak, na to se ženy nikdy neptáte. Věk možná, ale váha? Nikdy. Charakter? Nakope vám zadek, když ji budete štvát. Nasadí pouta, odsekne práva a s radostí šoupne dotyčného za mříže s vnitřním uspokojením, že zase je o jednoho chyceného bídáka víc a svět? Bezpečnější. Pravda, možná není agentkou FBI jako její otec - na to se dle slov svých nadřízených příliš šťourá v případech, které jí nakonec jsou sebrány a předány jakémusi taktickému oddělení, o němž nikdy v životě neslyšela. Na cílevědomosti a ambicích jí to však nesebere ani drobek.

Upřímnost? 100%. Až taková, že se to nikomu nelíbí. Lže? A kdo v dnešní době ne. Oprava, tak to o sobě netvrdí, pouze neříká celou pravdu. Nebo zahalí vše do oparu milosrdenství, neboť naděje někdy bývá lepší než pravda, i když mysl podvědomě tuší, že je někde chyba. Je divná? Je. Pro většinu lidí ano. Ze svého pohledu? Ne. To ostatní jsou divní a zmatení jako mravenci, kterým někdo rozbil domov. Občas je zábava sledovat ten ruch, zvláště když je úplněk a její okolí posedne naprosto nezdravá kriminalita, že to na stanici jen řádí. Kolikrát už jí stihli vylít kafe, zatímco se o její stůl právě pokoušeli přikurtovat vyšinutého maniaka s tendencí nosit dámské podprsenky.

Vážným problémem v kapitole s nápisem "Život" tvoří jistá disfunkce - konkrétně nevnímání plynutí času. Doktoři tomu začínali říkat "Tempolární dysplazie", kdy pacient - v tomto případě Skye Fox - nedokáže správně vnímat čas. Ano, ví, že šedesát vteřin je jedna minuta. Že jedna hodina tvoří šedesát minut. Že den má 24 hodin a z toho jí stačí šest prospat. Ale nedokáže pocítit na své kůži, jaké to ve skutečnosti je. Ne, že by jí to nějak překáželo, i když na na detektoru lži by neprošla. Ne kvůli lhaní. Spíš kvůli svému lehce zmatenému mozku, nic víc.

Přes tohle všechno je Skye jedna z mála hodných holek, na které lze ve Washingtonu - a hlavně u policie - narazit. Milá, ochotná, obětavá. Možná trochu magor, když se přes celý National Mall žene za chlapem, co se právě pokusil okrást starou babičku, ale to už k ní tak nějak patří. Stejně jako silná dávka skeptismu, kdy věří, že Avengers jsou pouze marketingový tah - protože nic takového, jako mimozemšťani a bozi jednoduše NEEXISTUJE. Tedy minimálně ne v jejím dosti nesouhlasném pohledu.

Drobné rituály jako ranní latté s karamelem a čokoládovým posypem. Zmrzlina, kterou na tajňačku ujídá, když si myslí, že se nikdo nedívá. Víno, které nepije při společenských událostech, ale jen sama doma. Strach z koupání se v bazénu nebo paranoidní respekt k výtahům, kdy radši vyjde třicet pater pěšky. Jistá dávka autismu, kdy počítá červená projíždějící auta při cestě do práce. Čtení pěti stránek noc co noc v jejích oblíbených knížkách. Je toho víc. Mnohem víc. Někoho jako Skye Fox? Někoho takového jednoduše už znovu nepotkáte.

  • Parkour
  • Dobré strategické a logické myšlení
  • Boj z blízka
  • Střelné zbraně
Obyčejnější holku byste snad ani potkat nemohli. Zvláštní schopnosti? Žádné. Avšak pravda, něco málo se přeci jen u ní najde. Jo, je fakt dobrá. Umí skákat přes překážky a vyzná se v terénu velké části Washingtonu. Možná proto, že ráno co ráno chodí běhat do národního parku, aby si udržela zdravou kondičku a sem tam možná i chytla toho lumpa, co se rozhodl označkovat si památník. Je detektiv, nemůže být blbá. Inu dobrá, nebudeme to přehánět, není boxer, i když si do pytle cvičně pákrát praštila. Není karate kid a ani nebude účinkovat v dalším projektu s Jackiem Chanem. Je to jen holka, co sem tam umí ubalit pěknou ránu pěstí. Umí střílet. Do terče. I na živé lidi. A umí se trefit.

1988. Pro někoho rok o ničem. Co významného se stalo? Americká fregata najela v Perském zálivu na minu. 69 zraněných. Íránský Airbus sestřelen raketou odpálenou americkým křižníkem. 290 mrtvých. Zemětřesení v Arménii. 25 000 mrtvých. Aféra Lockerbie. 270 mrtvých. Usáma bin Ládin založil teroristickou organizaci al-Káida. Počet mrtvých? Nepočítaně. Do tohoto roku, který tolik vzal, se narodila i jedna dívka. Dívka, která zakláněla hlavu, aby viděla až na vrcholky mrakodrapů, co se ztrácely v oblacích. Která snila o tom, že jednou uvidí z jejich výšky celý svět. To ještě netušila, že jednou skopne z takové výšky zločince, aby jeho pozůstatky na 51. ulici odklízeli celé odpoledne.

Dítě. Pro někoho holka. Pro jiné? Ta divná. Divná holka odvedle, co jí v šesti letech zabili rodiče. Holka z děcáku. Ta šáhlá. Ta, co se s nikým nebaví. S nikým nemluví. Nezapadá. V překladu? Foxová. Tak jí říkali už od samého dětství. Ne "Skye". Ne "zlatíčko" nebo jak babičky oslovují malé děti, když je štípají do tváří. Foxová. Jednoduše… Foxová. Už tehdy to znělo tak dospěle a pro malé děvče se stalo ono oslovení součástí bytosti. Protože už tehdy si slíbila, že vypatrá vraha svých rodičů, kteří se stali nešťatnými obětmi nepovedeného přepadení. Nic víc, prostá loupež, co se zvrtla. Žádné terno, při kterém by byly nasazeny hlídky, pátrací čety a vyhlášelo celonárodní pátrání. Nic.

Mohla se stát čímkoliv. Psychologem, lékařem či zachráncem planety s odznakem Greenpeace. Klidně i domorodkyní v deštných pralesech v Amazonii. Ne. Místo toho? MPD. Ve Washingtonu vyrostla a město znala jako své boty. Možná ještě líp. S její tendencí prolézat archiv, zabývat se minulostí a pátrat v paměti by dokázala projít i kanalizačním systémem bez toho, aby se ztratila. Stejně tak tváře, které kdy viděla. Vše jí uvízne v paměti. Tedy na chvilku. Když případ skončí, pokusí se zapomenout i na tohle, ale někdy se nedaří a tak jisté drobnosti, jména či události zůstanu vytesané v mysli. Tím pádem nedokáže určit, kdy se to stalo, kdy co viděla. Vnímání času? Není její specifikací, ba naopak. Dělá jí to slušné problémy, což se odráží i na workoholismu, s jakým běžně zůstává v práci i po ukončení pracovní doby. Nemůže si stěžovat, že není uznávaným detektivem v oddělení vražd. Pracovní nasazení z ní dělá toho jednoho z nejlepších policajtů, co se nenechá strhnout návaly vzteku a rozhořčením, násilí také nemá v povaze, ale třísknout s někým o stůl, tváří napřed? Není problém. Ani papírování, na které si ostatní stěžují, vše bere s naprostým klidem, ba až lhostejností a chladnou odtažitostí. Tedy prvních pět minut. Možná deset. Možná i tu hodinu. Pak? Vzdá to a radši si objedná z blízké čínské restauraci nudle. A koláčky štěstí, samozřejmě.

Pro ostatní je tedy jen policajtka, co jí kdysi zabili rodiče a možná kvůli tomu se přidala k policii. Což je pravda. Ta divná, co nemá absolutně žádný společenský život a pokud ano, zůstává pod rouškou tajemství. Pravda - nemá. Žádný přítel, žádná rodina, žádné dítě na cestě. Ale teď? Možná se něco změní. Dobrá, asi jen těžko z pohledu soukromí, spíše jako změny pracovního místa. Pozvánka ze S.H.I.E.L.D.u, instituce, na kterou stihla již několikrát za svou kariéru detektiva narazit. Obvykle u stěží vysvětlitelných případů, které jí byly zkonfiskovány a jejich vyřešení se jí už nemělo týkat. Jenže... neznali Skye a její touhu vyřešit nemožné. A tak je tady. Skeptická, nejistá a přesto odhodlaná všem dokázat, že na to má. Protože když její táta mohl být jedním z nejlepších agentů F.B.I? Proč by nemohla být i ona. Třeba právě v tom... Eh, to je vážně hrozný název pro organizaci

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.