Michael Bishop (Supervisor)

13. září 2016 v 19:29 | Pellow




Hráč: Tess
FC: Shane West

Jméno: Michael Bishop
Věk: 35 let
Přezdívka: Supervisor
Příslušnost: Hydra
Bydliště: Byt ve Washingtonu
Vztah: nezadaný/vdovec

Už na první pohled vypadá Michael jako člověk z vyšší třídy. Rád nosí věci ve stylu nedbalé elegance, především je to vidět na jeho tmavě hnědých a věčně všemi směry rozježených vlasech. Tvář má téměř vždy ozdobenou několikadenním strništěm, které se čas od času podrobí spekulaci, jestli je jeho pěstování záměrné nebo jestli se jedná o důsledek nedostatku volného času. Dále by v jeho obličeji mohly zaujmout hnědozelené oči, které jako by byly přímo stvořené pro to, aby byly oknem do jeho duše. Bohužel, nejsou. Po většinu času si Michael zachovává zcela vážnou tvář, neproniknutelnou masku, kvůli které nemá nikdo sebemenší šanci odhadnout, jak se zrovna cítí nebo co zamýšlí. Osobně tomu říká "pracovní výraz", protože v soukromí je schopný se normálně smát nebo mračit. Jeho obvyklým stylem oblékání jsou přesně padnoucí tmavé obleky, které dají vyniknout jeho téměř 190 cm vysoké postavě. Nějak necítí potřebu nosit upnutá trička, která by odhalovala jeho dobře stavěné tělo. Ale i tak si na sebe vezme něco pohodlnějšího, ale jenom doma, a když je sám.
Hydra pro něj neznamená nic víc, než jenom práci. Necítí žádnou zášť, tedy pokud k přesně stanoveným lidským cílům nechová nějaké vysloveně negativní emoce. Když opustí stěny základny a nemá zamířeno na misi, dokáže se bavit jako kterýkoliv jiný člověk. Rád si zajde do baru, aby si užil trochu alkoholového opojení, nestraní se lidí a především žen, dokáže si nezávazně užívat. Dalo by se říct, že má dvě osobnosti, ale psychicky je na tom dobře. Nejedná se o psychopata, ale když je v pracovním módu, dvakrát neváhá, aby někomu ublížil. Sice preferuje způsoby, kdy se může zbraním vyhnout, pokud má zasáhnout sám, ale nijak se jich neštítí. Je celkem trpělivý, ale i to má své meze. Nemá ve zvyku jednat unáhleně a umí pracovat v kolektivu, ačkoliv je nejradši pokud může pracovat sám. Je schopný v sobě najít i pozitivní emoce jako je radost, ba dokonce láska, ale v práci je posílá hluboko k ledu. Nemá rád, když má někdo až příliš velký zájem o jeho soukromí, hlídá si, aby nikdo nestrkal nos do
věcí, do kterých mu nic není. V případech, kdy se dostane nějakým způsobem do zoufalé situace je ochotný vyjednávat a dohodnout se na kompromisu, ale většinou musí mít poslední slovo. Párkrát dal několika lidem "milost", ale to se řadí k věcem, které nikdy nikomu neřekl a ani nehodlá. Stejně tak jako že nesnáší kočky, protože na ně má alergii.

Narodil se v Chicagu do prozatím bezdětné rodiny. Luke Bishop pracoval jako zedník na stavbách a jeho manželka Sarah trávila pracovní dobu v kanceláři jako sekretářka. Zkrátka se jednalo o úplně obyčejné manžele, kteří byli nadšení, když se jim narodil syn. Doufali, že mu dokáží pořídit ještě nějakého sourozence, ale osud rozhodl za ně, když Sarah onemocněla rakovinou. Zákeřnou nemoc porazila, ale na další děti mohla zapomenout.
Navzdory tomu, jak ubrečený byl Michael jako nemluvně, od batolecích let se choval jako ukázkové dítě. Když se naučil mluvit, tak neodmlouval, ke všem dětem v sousedství se choval jako malý gentleman a rodiče vůbec neměli důvod si stěžovat, jak nezbedného mají syna. Nic se nezměnilo ani v pubertě, ve škole byl Michael oblíbený, v učení byl průměrný, věnoval se sportu. Proto nikoho později nepřekvapilo, že se rozhodl narukovat. Měl plnou podporu rodičů a přátel, na vojenské akademii se mu dařilo obstojně. Ještě než vyrazil na první misi, našel si přítelkyni, ze které se později stala milovaná manželka trpělivě snášející život po boku vojáka. Pro Michaela byla Lana hlavním důvodem, proč tam venku přežít a vrátit se. Během pár let se dočkal vlastního potomka, dcerky Hayley. Jenže štěstí jim nezůstalo napořád. Ještě teď, když si vzpomene na to, co se stalo, má slzy v očích. Detaily zůstaly po celé roky rozmazané a on je raději pohřbil v hlubinách své mysli, aby se tím nemusel trápit. Po tom všem zbyla jenom zakrvavená vzpomínka a následky, které ho uvrhli do vězení, že v náhlém pomatení smyslů způsobených válkou pozabíjel svou rodinu. Michael si byl jistý, že to neudělal, ale důkazy mluvili proti němu.
Dostal doživotí, ale neodseděl si ani rok, když ho ven dostala Hydra. Nikdy se nedozvěděl důvod proč, ale nabídla mu buď spolupráci, nebo zbytek života ve vězení. Byla to velice snadná volba, která v sobě nesla naději na pomstu. Jeho pohled na svět se poněkud pozměnil, obvyklý optimismus nahradila pořádná dávka cynismu. Všechna bolest z jeho duše postupně vyprchala, ale nové zaměstnání už nezměnil. Pro úřady se stal mrtvým a ke starému životu se stejně ani vracet nechtěl. Byl by pro všechny jenom nepřítelem, tak jako tak. Namísto toho se zaměřil na budování své nové kariéry. Během let se dokázal vypracovat z obyčejného pěšáka na post, odkud dostal na starost různé části velení. Pořád se zodpovídá výše postaveným, ale
přesto je nad úplnou většinou "zaměstnanců" Hydry. Ani v poslední době neuvažuje nad změnou, i když dostává čím dál víc signálů, že by měl Hydru opustit.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.